Stránky

úterý 21. července 2015

agitka - když už jste to vážili rozkliknout, tak prosím čtěte!

Terina - ambasadorka této agitky

Prvního našeho psa mi vnutili dva recidivisti, když jsem ještě jako studentka dělala brigádu. Podrobností se raději zdržím (zaměstnavatel ani práce nestáli za řeč). Drapnout štěně a zmizet mi přišlo jako nejlepší východisko z patové situace. Osm dalších psů by si asi tahle ostrá dvojka v 1+1 nenechala, takže jsem to považovala za záchranu psa a tudíž dobrý skutek. Naše tehdejší kočka byla z nového spolubydlícího měsíc v mrákotách a taky mi to dala patřičně sežrat. Jakmile milostpaní usoudila, že zahrála dostatečně velké divadlo, byla s Čendou, tak se náš pes jmenoval, schopná chrnět na jednom gauči, ovšem pouze inkognito, když nebyl nikdo doma. Jakmile jsme se objevili ve dveřích, tak nás samozřejmě balamutila, že provádí jen rutinní kontrolu pohovky a když je tam teda pes, tak dáma s ním kanape sdílet nebude. Vyhřáté místečko ji ovšem usvědčilo, ..... ale to je už let. Každopádně nás to malé "pometlo", teď mám na mysli psa, on tak opravdu vypadal, křízenec jezevčíka a špice ani jinak vypadat nemůže, naučilo milovat psí duši.
Čenda alias pometlo

Když jsme před deseti lety o Čendu přišli, už se nedalo hodit zpátečku a bez psa nám bylo smutno. Tak jsme spojili příjemné s užitečným a pro naši současnou fenku zajeli do útulku. I když jsme si tehdy naivně mysleli, že si psa vybíráme my, tak situace se měla ve skutečnosti jinak. Pes si vybral nás. Všichni psi v kotcích štěkali a skákali, až na Terinu. Ta přišla k pletivu, upřela na nás svoje medově-hnědé oči a byla úplně zticha, ani neštěkla, jen seděla a zvědavě koukala. Kotec sdílela se dvěmi staršími fenkami a ty tedy dělaly parádní cirkus. Nevím, jestli k nám vysílala nějaké podprahové signály, ale jedno je jisté, úplně si nás získala. 
ambasadorka po příjezdu z útulku

Dnes už je to skoro psí babička, člen rodiny a zároveň ochranka a já jsem šťastná, že s ní můžeme být. Věřím, dokonce bych si na to i vsadila, že ona to má stejně. Obohatili jsme se navzájem.
ambasadorka ve svých nejlepších letech
ambasadorka dnes

Asi jste teď v lehkém údivu o čem to tu dnes píšu. Žádné "tutto" téma jako voňavečka, tvářenka nebo kus žvance to tentokrát není. Uvedu to na pravou míru. K článku mě inspirovala BohyněJin se svojí "agitkou" z letošního ledna. Bohyně je fenomém. S lehkostí a ostrovtipem tne do živého a u jejich článků se člověk rozhodně nenudí. Přesněji řečeno v každém vám polechtá bránici, ale zároveň sáhne do duše. Její blog jsem objevila minulý týden, asi jako jedna z posledních, ále co, to není podstatné. Podstatné je, že se k ní chci v tomhle úsilí na pomoc čtvernožcům připojit. Jestli uvažujete o tom, že si pořídíte psa nebo kočku a nejste hnáni konkrétní představou jak má Váš budoucí miláček vypadat, zkuste zajít do útulku. 
Díky, že jste dočetli až sem a že možná někdy vaše kroky povedou do útulku,
tutto:-)

PS: Komentáře o vašich samaritánských činech jsou vítány! 

21 komentářů:

  1. To je hezké, já jsem sice pejsky z útulku nezachraňovala, ale kdybych jednou měla na pejska prostor, je to jasná volba. On ten pejsek to vycítí, a je tak něajk vděčnější ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jooo, to o té vděčnosti prosím tě povykládej Ferencovi... jistě si to rád poslechne 😃😃😃

      Vymazat
    2. Dyť mu ta vděčnost na každé fotce z očí přímo stříká:-)

      Vymazat
    3. Neboj, prostor bude a šťastný čumáček taky:-)

      Vymazat
  2. Heslo "nekupuj, adoptuj!" razím odjakživa.. první pejsek z ulice, druhý a třetí z útulku...
    A Terinka je nádherná dáma!! Že posíláme podrbání za ouškem a pusu na čumáček! :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sponěno! Recipročně drbem Ferouše do Ovy:-)

      Vymazat
  3. Moc hezký článek, zvedl mi dnešní nedobrou náladu. :)
    Tatínek měl kdysi pejska z útulku, bylo s ní trochu těžší pořízení (kdoví, co zažila), ale byl to ten nejvěrnější pes, jakého jsem viděla.
    Momentálně na dalšího čtvernožce nemáme kapacitu, dva ušáci jsou v podnájmu až až (zvlášť když domácí o byt výš mají psa, který jiné psy nesnáší), ale až se jednou do vlastního dostaneme, ráda bych nějaké psí dušičce z útulku pomohla. Zatím přispívám aspoň virtuálně (respektive finančně) několika útulkům a organizacím, kteří všem těm chudákům pomáhají... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi

    1. Už jen za to, že ses zapojila virtuálně si zaslouží palec nahoru! A králíci se mají u Tebe jako v bavlnce, však to sleduju:-)

      Vymazat

      Vymazat
  4. :)
    ja mám svojho ryšavého ušiaka takisto z útulku, bola to láska cez internet na prvý pohľad

    OdpovědětVymazat
  5. Berníček pozdravuje Terinku, moc mu včera z mojich kalhot voněla :)
    Psa z útulku jsme nikdy neměli, ale vychovávat tak temperamentního psa, jako je ten náš a nevzdat to, je samo o sobě bohulibým činem :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Berníček ocenil Terinin parfém:-) no náme je ale vychované! Jaká matka taká Katka:-))
      Berníček je unikát, co se temperamentu týče!

      Vymazat
  6. My jsme kočičí rodina, psa jsme nikdy neměli, ale sbíráme kočky z popelnic, dálnic, rodin s alergií...a tak. Náš aktuální stav je 3 kusy, ale to jsme na dlouhodobém minimu před stěhováním, jinak se pohybujeme od 5 do 9 kusů (ano, zvládli jsme i vrh :) ).
    Nevím, jak je to u psů, ale u koček je princip jiný. Oslabené kočky z útulků často trpí "kočičí rakovinou", neléčitelnou a rychlou FIV a FELP. K novým páníčkům se dostanou už nemocné a nakazí i ostatní kočky v domácnosti. A tak doporučuju všem, kdo touží po kočce, spíš než do útulku, poohlídnout se po známých a po inzerátech, vybírat kočku z rodiny - buď dospělou, třeba po zemřelém majiteli, nebo z rodiny, kam se narodilo dítě, projevila se alergie, změnily se rodinné poměry...anebo nechtěné kotě, které když nebude od narození zamluvené, tak skončí v pytli v potoce, spálené v kotli nebo spláchnuté do záchoda (jojo, je to tak).
    Je to jedno, jestli zachráníte kočku z útulku, nebo kočku před útulkem - pro zdraví kočičího rodu a vaše duševní je však lepší prevence.
    To je všechno, co jsem chtěla říct k problematice chovu. Mám velmi vyhraněný názor na lidi, co žijí bez zvířat nebo dětí s výmluvou, že žijou velmi neklidný život, že moc pracují, moc cestují, moc flámují...ale otázku osobního pohodlí a sobectví tady na tomto harmonickém blogu nechci otvírat. Hádejte se jinde! :)
    Ahoj, Tuttíku, zachránče! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj! Jojo, sleduju celou Tvoji kočičí rodinu! A nezapomenu jak se holky a kluci činili při losování. Dokonce vždy nějaká dělala notářský dohled nad losováním. Respekt!
      A, tak to o tom syndromu koček z útulků jsem nevěděla. To mi Srstka s Kubišovou zatajili.
      Nevím, jestli na něco obdobného trpí i psi, ale naše Terina se zdá v kondici a to ji jede jedenáctý rok. Taky jsme se nevyhli vrhu:-) Na stará kolena se jí zamotala hlava a spustila se. Štěňatům jsme našli nové domácí. Naštěstí byly jen čtyři, tak to nebyla taková kovbojka. Neskutečně mě překvapila, jak i na svůj vyšší věk všechno přirozeně zvládla a s jakou přirozeností se nechala vést pudy. Doma jsem ji samozřejmě všechno nachystala, ale instinkt ji velel vrhnout štěňata na co nejméně dostupném místě. Nakonec je pŕivedla na svět v nejhůř dostupné části zahrady a hned po vrhu zahladila stopy. Musím přiznat, že mě to fascinovalo!
      Tak přeji, ať jste brzy zase v plném počtu, vy a devět koček, zachránče:)

      Vymazat
  7. Jůů :) odjakživa jsme měli doma psa, takže já jednou chci taky, co jednou, chci hned :D jenže jdu teprve do druháku a do toho brigáda, takže by mi bylo hrozně líto nechat na bytě (panelák ještě k tomu) psa, převážně samotnýho, protože jsme na bytě samý studentky co jsou furt ve škole nebo na brigádě, a dvakrát denně ho vyvenčit, chci s ním bejt častěji. Takže čekám, že až dostuduju, snad ta chvíle přijde, a do útulku pro něj určitě půjdu :)

    OdpovědětVymazat
  8. Dobrý den, dnes Vás čtu poprvé a asi ne na posled. Moc hezky se čtete. No a k zvířátkům? Momentální stav je 2 psy, 2 kočky, 5 drobných ptáčků, králík, morče, osmák, rybičky. Uf. Dnes jsme se jeli podívat na koně a přišla mi z domu SMS ať se neopovažuju nějakýho přitahnout domů. Bez zvířat, to prostě nejde i když to není někdy jednoduché. V útulku jsem pomáhala a mohla bych psát příběhu. Smutné bohužel většinou. Brala jsem si pejsky z kotců ven i takové, u kterých byla cedule, že koušou (já si té cedule nevšimla). V životě mě žádný z nich neublížil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář. K počtu zvířat, které u Vás našly domov, mám hluboký obdiv a respekt zároveň!

      Vymazat
  9. Dobrý den, dnes Vás čtu poprvé a asi ne na posled. Moc hezky se čtete. No a k zvířátkům? Momentální stav je 2 psy, 2 kočky, 5 drobných ptáčků, králík, morče, osmák, rybičky. Uf. Dnes jsme se jeli podívat na koně a přišla mi z domu SMS ať se neopovažuju nějakýho přitahnout domů. Bez zvířat, to prostě nejde i když to není někdy jednoduché. V útulku jsem pomáhala a mohla bych psát příběhu. Smutné bohužel většinou. Brala jsem si pejsky z kotců ven i takové, u kterých byla cedule, že koušou (já si té cedule nevšimla). V životě mě žádný z nich neublížil.

    OdpovědětVymazat

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...